Testy
Zpátky do budoucnosti. BMW i8 Protonic Frozen Black Edition
Pravěk. Přesně tak bývá v automobilovém průmyslu označována doba před zhruba čtyřmi lety. Tak jak je možné, že BMW i8 představili už v roce 2013? Vždyť stále působí jako ufo a kamkoliv s ním přijedete, jste za excentrického průkopníka nových technologií. Jak dobře se s ním jezdí dnes?
14.9.2017, Martin Müller
Působivé BMW i8 Protonic Frozen s matně černým lakem.

Na BMW i8 se nemůžete dívat jako na klasický sportovní automobil. Takové nikdy být nechtělo. Jeho kouzlo spočívá v něčem docela jiném a výsledkem je, že se za volantem naučíte přemýšlet. Přemýšlíte, ale přitom nepřicházíte o pořádný jízdní zážitek. A přesně tak si u BMW představují budoucnost...

Speciální edice udávají směr

BMW pro i8 během posledních let připravilo řadu zajímavých edic, které staví na unikátním pojetí každé z nich. My jsme vyzkoušeli edici s názvem Protonic Frozen Black, kterou z vnějšku poznáte zejména díky temně černému laku s matným povrchem. Futuristická krása BMW i8 s černou barvou možná trochu zanikla, díky matnému povrchu ale naopak vynikají ostře řezané linie. A když chytíte to správné světlo, předvádí dokonalou souhru odlesků a stínů.

Přestože BMW i8 není žádnou novinkou, jakkoliv se tak pořád jeví, jeho charisma působí na každého okolo. Pokud přijedete do rušných ulic, život v nich na okamžik utichne a věnuje se pouze křivkám úkazu, ve kterém jste právě přijeli. A samozřejmě také vám. Pokud jste extrovertní – jedině dobře. V opačném případě je ale potřeba si zvykat. Jinými slovy, tohle auto tvarově nezestárlo ani o měsíc a stále jde o absolutní zjevení. A jak poznáte, že jde o modelový rok 2017? Třeba díky předním světlometům, které mají nově zdvojený režim LED denního svícení.

Futuristické BMW i8 v edici Frozen Black na českých silnicích

Pořád je napřed

Interiér pak mnichovští doplnili o nejmodernější systém iDrive s ovládáním pomocí gest a vylepšenou grafikou digitálního přístrojového štítu. Víc ale nezměnili, a to je dobře. Zvláštní aura uvnitř vozu je totiž křehčí než karbon, z něhož je i8 vyrobena. Kdyby v BMW experimentovali, osobnost i8 by mohla být nenávratně ztracena. Nastupování zády napřed přes široký práh sice musíte nejprve někde v ústraní nacvičit, abyste si pak na veřejnosti zachovali důstojnost, když už však usednete, ven vás nikdo nedostane. Sedadla jsou subtilní, avšak velmi pohodlná a extrémně nízký strop s výrazně zkosenými čelními sloupky vytváří dojem výjimečnosti. Zadní minisedadla se svou velikostí skvěle hodí k odkládání většiny tašek, soukat sem dětskou sedačku nebo nedej bože dítě bych ale určitě nechtěl.

Jádrem BMW i8 však není praktičnost. Jde o to, že na vás dýchá svou osobností a podobně jako za volantem nejnovější Tesly se díky němu cítíte pokrokově. Zatímco do ostatních aut si alternativní pohony stále nacházejí cestu jen postupně a často s kompromisy, v BMW přivedli na trh vyladěný a fantasticky fungující systém již před více než třemi lety.

S příchodem současné modernizace se spekulovalo, že BMW přijde také s pořádným navýšením výkonu. To se sice nestalo, ani po letech vás však i8 nepřestane překvapovat. Nejde ani tak o celkových 362 koní, které pohonné ústrojí vozu nabízí, jako spíš o způsob, jakým se k nim dostanete. Instantní odezva na plyn, nenucenost, s jakou se auto dere dopředu a hlavně naléhavost pružného zrychlení jsou zkrátka dechberoucí.

Dokonale hladké spojení

Když s i8 cestujete, dojde vám, jak dobrou práci ve větrném tunelu u BMW odvedli. Tohle auto chce jet dopředu, jako kdyby vám neustále foukalo do zad. Odpor vzduchu s hodnotou cX 0,26 je úžasně nízký, to hlavní, co vás pocitově táhne kupředu, je však elektromotor nad přední nápravou. Řízení vozu, který kombinuje silný zážehový motor s elektrickým, rozhodně není konformní. Jde o zcela odlišný zážitek. Znovu se musím vrátit k poznámce, že na nic z toho nejsme zvyklí ani po třech letech, co je i8 na trhu.

Kapacita baterií 7,1 kWh postačí reálně na více než 30 plně elektrických kilometrů, takže i8 můžete ve městě používat jako tichý elektromobil. Když se však k jeho 130 koním přidá zbylých 232 ze spalovacího motoru, dočkáte se parádního svezení. Celý hybridní systém je dokonale sladěný. V komfortním režimu se spalovací motor zapojuje velmi přirozeně. Navíc i8 vám ukazuje přesnou hranici, kdy hodlá motor zapojit, na palubní desce, a vy tak můžete s energií chytře hospodařit podle svého uvážení. V bateriích ji navíc můžete zakonzervovat pro pozdější čistě elektrickou jízdu.

Ve sportovním režimu pak i8 využívá plné síly hybridního pohonu. Benzínový tříválec běží po celou dobu jízdy a baterie se tak rychleji dobíjejí. I když jedete velmi svižně, neklesá v běžném provozu zásoba elektrické energie prakticky pod 20 % a i8 si tak udržuje svou rychlost. K limitům hybridního pohonu byste pravděpodobně došli až na okruhu, ale to není místo, kam i8 patří.

Závodník s klidnou duší

BMW i8 vypadá jako ryzí sporťák, ve skutečnosti je to však hlavně skvělý grand tourer, se kterým můžete snadno a příjemně cestovat. Má sice tuhý podvozek, rozprostírá se v něm však úžasné ticho. Když se pohodou na palubě necháte uchlácholit, bez problému může jezdit pod šesti litry na 100 kilometrů. A aby si i8 vzala přes 10 litrů, musíte se na plynu už docela snažit. Naopak se dá hodně ušetřit. Do nádrže se smí lít i obyčejný Natural 95, a když budete využívat výdrž baterií a dobíjet i8 v zásuvce, lze spotřebu dostat i pod tři litry na 100 kilometrů.

Ono se vám často ani nebude chtít jezdit rychle, i když opojení ze zrychlení je návykové. BWM i8 se nejlépe cítí tak do 90 % svých dynamických schopností. Za volantem si pak můžete užít lehkost a samozřejmou rychlost. I tady i8 těží ze své pokrokové konstrukce velmi tuhého karbonového monokoku. I s tenčími pneumatikami, než by si vzhledem ke svému výkonu zasloužila, reaguje na řízení velmi čile a ochotně.

Když ale chcete jet s i8 opravdovou hranu, přední náprava najednou není schopná dostatečně rychle „dopočítat“ míru výkonu, kterou by přední kola potřebovala. Obvykle zazmatkuje a auto znervózní, plynulost a jemnost jsou najednou pryč. Jenže to se bavíme o režimu, který pro i8 prostě není přirozený. Postupně se naladíte spíše na pohodovou vlnu a začnete se bavit snahou o rychlou a současně co nejúspornější jízdu.

Hele, Ferrari!

Při jízdě městem si stačí pootevřít okno a poslouchat malé kluky. „Koukej, Lamborghini!“ „Páni, to je Ferrari!“ BMW i8 vážně vypadá jako vozy nejvyšší sportovní ligy, a když ho neznáte, mnichovskou příslušnost byste mu hádali jen těžko. BMW i8 ale nemá smysl přímo porovnávat s jinými sportovními vozy. Je natolik unikátní, že jej musíte začít vnímat jako zcela nový objev, s nímž se velice příjemně svezete.

Po několika stech kilometrech za volantem i8 mi naplno dochází, jak revoluční auto v Mnichově před lety vlastně stvořili. Čím to, že dodnes nemá přímého konkurenta? Jeho technologie má dnes k dispozici kdekterá automobilka, tak kde je pořádný vyzyvatel? Pravdou je, že stále není. Neexistuje. Jeho výroba by byla příliš složitá a nákladná, a pokud by vznikl, tak by určitě nebyl z karbonu, anebo by stál 10 milionů.

BMW nás díky modelu i8 vzalo o spoustu let do budoucnosti, a přestože vzniklo již před lety, dodnes udává směr a inspiruje ostatní automobilky. A za to jí patří potlesk. Navíc si zkuste představit, jaké další pecky musí BMW ve svých vývojových kancelářích mít. Když takhle jezdí čtyři roky staré auto... Myslím, že se máme na co těšit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama