Testy
Přitažlivě jednoduchá. Toyota Yaris 1.5 VVT-iE
Abyste podlehli kouzlu japonských aut, musíte být trochu srdcaři. Německá konkurence má totiž ve většině případů navrch. Bývá promyšlenější, uživatelsky přístupná a v neposlední řadě i praktičtější. A to vše za podobnou cenu. Jedno ale Němci tak dobře neumějí, a právě díky tomu patří Yaris k oblíbencům.
19.9.2017, Martin Müller
Toyota Yaris má po druhém faceliftu.

Jednoduchý poměr praktičnosti a ceny totiž není vším. Auto si nekupujete jen hlavou, ale také srdcem, a když se svezete s učesaným Němcem a v zápětí sednete do „Járy“, máte prostě radost ze života. Přitom objektivně vzato není modernizovaný Yaris v ničem lepší než třeba nová Ibiza, která nás vážně nadchla. Takže – co je na něm tak skvělého?

Poctivou prací k úspěchu

Když se nad tím zamyslíte, členství v elitní skupině nejprodávanějších vozů světa nemůže Yarisu patřit neprávem. To by si ho statisíce každoročních majitelů přestaly velmi rychle kupovat. Důvod úspěchu je ale v zásadě jednoduchý. Toyota očima běžných uživatelů razí s Yarisem naprosto geniální filozofii, která by se dala shrnout několika větami: Neohromí, ale rozhodně neurazí. Na nic si nehraje. Ale především – je ukázkově spolehlivý. A právě to je klíčem k úspěchu.

V dnešní době už si zkrátka jen tak nekoupíte auto, se kterým bezstarostně odjezdíte 10 let a při jízdě do servisu na každoroční výměnu oleje se budete usmívat. Yaris ale takový je. A modernizace pro letošní rok, která je v pořadí již druhou u současné generace? Přidala futuristický čumák, zvláštní záď a špetku šmrncu. Především je tu ale nová atmosféra s objemem 1,5 litru, která nahrazuje odcházející třináctistovku. A s tou je, obzvlášť ve městě, perfektní domluva.

Umění odpouštět

V interiéru se toho zas tak moc nezměnilo. Čekejte pozměněné výdechy ventilace, decentně upravený infotainment a všudypřítomnou, avšak dobře zpracovanou jednoduchost. Palubní deska v očích neznalého uživatele sice působí jako zjevení, člověk si ale velmi rychle zvykne. Škoda jen, že volant nejde vytáhnout ještě o pár centimetrů blíž k tělu a zamrzí také vzrající výplň dveří. Šikovný majitel si však s vrzáním rychle poradí a přesně takoví lidé Yaris často mají a opečovávají. Ba co víc, nedají na něj dopustit. Zbylé části interiéru navíc působí velmi solidně a díky velkým oknům máte i skvělý rozhled.

Japonským autům musíte často prominout roztodivné vrtochy, které jinde vyřešili už před lety. Na mysli mám třeba nešikovně umístěná tlačítka výhřevu sedadel pod ruční brzdou, na která prostě není vidět, anebo loketní opěrku řidiče, která rozhodně není nijak zázračná. Ve třídě malých aut jde však stále spíš o vzácnost, takže lepší než nic. Všechny chyby ostatně Yarisu stejně rádi odpustíte. Pohodlně se do něj totiž vejdete i s kamarády, na sedadlech s alcantarovými bočnicemi se velmi příjemně sedí a toyoťácky špičatá řadicí páka skvěle padne do ruky.

Jde to i bez turba. A skvěle!

Hned na prvních metrech překvapí tuhé, relativně strmé a dostatečně přesné řízení. Ve třídě rozhodně patří na špičku. Strmost je sice vykoupena velkým poloměrem otáčení (tedy malým rejdem) a parkování tak trvá o nějaké to couvnutí déle, o vyložené katastrofě se ale nebavíme. A teď už to začne být hodně zajímavé... Řazení je parádní, dráhy příjemně krátké, chod řadicí páky na jedničku. Dávkovatelnost brzd přijatelná. A pozor, motor je atmosféra! A dokonce ne malá. S objemem 1496 ccm se jednotka VVT-iE řadí k největším ve třídě a čtyři válce poskytují malé Toyotě skvělou kultivovanost a příjemný zvuk.

V očích závodníků si Yaris 1.5 VVT-iE sice moc dobře nepovede, pokud s ním ale hodláte jezdit hlavně ve městě, nemůžete chtít nic lepšího. Zážehová patnáctistovka svých 82 kilowattů nedostala proto, aby se majitelé Yarisů střelhbitě vrhali na dálnice. Motor je nastavený výhradně městsky a nejraději si lebedí v rychlostech do 100 km/h. Jeho atmosferické plnění poskytuje dokonale hbitou odezvu na plyn, čímž se Yaris v městském provozu diametrálně odlišuje od přeplňované konkurence. Zatímco s nafoukaným motorem přeřadíte, čekáte, a pak to přijde, Yaris na nic nečeká a okamžitě vyráží vpřed. Máte ho prostě v noze a pohyb v provozu je proto daleko snazší.

Nezávodit, prosím!

Výhoda většího atmosferického motoru ale nevězí jen v odezvě na plyn. Díky ploché křivce točivého momentu je motor daleko silnější už v nižších otáčkách a ve městě se proto vůbec netrápí. No a co si budeme povídat, relativně jednoduchá patnáctistovka od Toyoty nejspíš přece jen vydrží déle než konkurence s turbomotory. Ne že by snad doba a technologie nepokročily, v tomto případě jde ale o holý fakt.

A proč že si nejsilnější Yaris v očích závodníků nepovede moc dobře? Protože ve skutečnosti není moc rychlý. Větší motor tu není pro dynamické svezení, ale kvůli kultivovanosti, zvuku a čilejšímu projevu v nízkých rychlostech. Když jej budete točit, ukáže vám svůj potenciál jen mezi 4 až 5 tisíci otáčkami. Pak už jeho dynamika výrazně uvadá, načež se na vás obrátí s prosbou, zda byste toho nechtěli nechat. Ani zpřevodování sportovnímu stylu neodpovídá.

Větší motor si ve finále řekne také o méně paliva. Dlouhodobě se s Yarisem nedostanete přes 5,5 litru benzínu, a teprve až když motor začnete drásat, vezme si víc. Ale proč byste to dělali? Jeho charakteru a vlastně ani projevu samotného Yarisu nic z toho nesedí.

Čiperný dostavník

Podvozek představuje ideální kompromis mezi pohodlím a dostatečnou odezvou od kol. V Yarisu nemáte pocit, že se jen vezete, dá se s ním příjemně svézt a zařídit si. Městskými uličkami se proplete s lehkostí a jednoduchostí a příměstské oblasti s prudšími zatáčkami a předepsanou devadesátkou profrčí na hranici předpisů krásně přes všechna čtyři kola. Podvozek se totiž v nájezdu jemně nahne, chvilku vzdoruje, ale pak zatočí, a dokonce nechá i mírně promluvit zadní kola. Vlhké silnice tak vykroužíte jako na suchu a v cuku letu jste opět ve městě. Jednoduše, rychle, efektivně.

Na dálnici ale Yaris vhodný není. Jeho konkurenti jsou pohledem vnějšího odhlučnění vyspělejší a sofistikovanější. V tom však vidím jistý rozkol. Ve třídě malých aut se totiž rozmohl jeden nešvar. Konkurenti Yarisu, jako třeba nedávno testovaná Micra, se snaží být dospělejšími, než ve skutečnosti jsou. Chtějí být plnohodnotnými automobily na každodenní jízdu do práce i na úmornou letní cestu do Chorvatska s celou rodinou. Takové ambice ale Toyota Yaris nemá. A možná, že právě proto je ve finále tak dobrá.

Sezení na dvou židlích je totiž nejlepší cestou k neúspěchu a přesně tomu se japonská automobilka s Yarisem vyhnula. Jeho prodeje to navíc jasně dokazují. I v dnešním světě totiž žije spousta lidí, kteří nechtějí složitá auta stvořená k tomu, abyste v nich na cestách strávili půl života. Ať už se jedná o zákazníky s touhou po druhém vozu do rodiny či starší klientelu, tito lidé chtějí jednoduché, spolehlivé auto do města a přilehlého okolí. Tuto roli zastává modernizovaný Yaris dokonale.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama