Testy
Nejlepší z rodu. Volvo XC60 D4 Polestar
Nové Volvo XC60 je jedním z vozů, které vám po čase začnou chybět. Na jeho palubě totiž člověka opravdu baví cestovat a severská tuhost spolu s perfektním jízdním projevem vám dodávají jistotu, kterou u jiných SUV nenajdete.
27.10.2017, Martin Müller
Volvo XC60 D4 Polestar

Současná Volva postavená na platformě SPA bývají častým terčem posměchu. Ne, že by snad jezdila špatně, pod jejich kapotami ale vždy naleznete dvoulitrový čtyřválec, který očím kritiků připadá nepatřičně malý. A přestože jde v tom pravém slova smyslu stále o ryzí Volva se všemi jejich kvalitami, mnozí je rychle odsoudili. Jenomže to je chyba.

Nový král?

V případě nového Volva XC60 s dieselovým motorem jde o úplně jinou písničku. Tohle auto je totiž vážně dobré. A to říkám i přesto, že už ze zásady a hlavně kvůli lásce k řízení mi vozy kategorie SUV moc nevoní. Třeba nové Audi Q5 jsem ale přesto označil za vůbec nejpovedenější nové SUV a jedno z nejlepších aut daných rozměrů. Směle se může poměřovat třeba s dobrými kombi střední třídy, nad kterými i v mnohém zvítězí. A to je obrovská poklona.

Pokud však Audi Q5 budeme vnímat jako královnu středně velkých SUV, musíme nové Volvo XC60 považovat za severského krále. Krále, který si sebevědomě klade nároky na ingolstadtský trůn. Proč je nejnovější Volvo tak dobré?

Audi Q5 je pro Volvo dobrým měřítkem, tahle auta jsou si vzdálená a přitom blízká. V celkovém kontextu je ale právě XC60 o trochu lepší. Překvapivě ne v kvalitě interiéru, který se na první pohled tváří stejně mimořádně, avšak u Volva časem nějakou tu chybku najdete. Je to v tom, jak Volvo XC60 jezdí. Je stejně tak tiché jako Audi, ovšem v klidném režimu umí být ještě uvolněnější a v momentě, kdy chcete dovádět, naopak lépe zatáčí. Ale pojďme si ho nejprve prohlédnout. Lze XC60 od většího sourozence XC90 vůbec rozeznat?

Kompaktní, hezké a umírněné

Osobně velkou podobnost mezi modely XC60 a XC90 nevidím, ale za několik společných dnů jsem se setkal i se zcela opačnými názory. Ačkoliv novinka kombinuje shodné rysy i linie, působí v konečném důsledku jemněji, o trochu více žensky a také kompaktněji než XC90. Nádherný detail Thorrova kladiva v předních světlometech je efektně zapracován až k oválné masce chladiče a z boku působí XC60 velmi vyváženě. Osmnáctipalcové ráfky s tlustými pneumatikami k charakteru vozu skvěle sedí a vzhledem k tomu, že je s nimi XC60 i velice pohodlná, bych rozhodně nevolil jinak.

Zadní partie pak ještě výrazněji než zbylé části prozrazují příslušnost k rodině Volvo. Modrý štítek vedle označení D4 upozorňuje, že pod touto kapotou není jen standardních 190, ale hned 200 koní. Co hlavně se však změnilo, to je odezva plynového pedálu a průběh točivého momentu, který ke slovu nyní přichází daleko razantněji. Pojďme však ještě na moment do interiéru.

Otevírání těžkých dveří jde poměrně ztuha, a přestože někteří tuto posilovnu nemají zrovna v lásce, masivnost dveří ve vás vzbudí dojem solidnosti a jistoty. Tak by to u Volva mělo být. Po zabouchnutí dveří se ocitáte v úplně jiném světě. Míra vnitřní izolace je dechberoucí a upřímně na mě dýchla o to více, že jsem si vůz od kolegy přebíral uprostřed rušné ulice v centru Prahy. Tramvaje, provoz a všudypřítomný městský ruch ve Volvu rázem utichl a na pohodlných sedadlech mne XC60 okamžitě začala rozmazlovat.

Menší interiér, lepší interiér

Festovní palubní deska má stejnou logiku jako u větších modelů. Vévodí jí centrální dotykový displej, ke kterému dostanete antistatický hadřík na utírání a delším stiskem tlačítka se dá velmi příjemně ztlumit. Pozice za volantem je trochu vyšší, od vozu SUV ale čekáte ještě daleko horší výsledek. V útulném interiéru si rozhodně nepřipadáte jako na bidýlku a Volvo vás plně obklopí. Materiály jsou velmi příjemné a tvrdé výplně v dolní polovině skvěle klamou tělem. Snad jen vrzající schránka před spolujezdcem mi k festovnímu interiéru Volva moc nepasovala. Silikonový sprej za pár korun by ale vše vyřešil.

Garantuji vám ale jedno - pokud jste ve Volvu ještě nikdy neseděli a nad jeho pořízením uvažujete, po usednutí do XC60 nebudete zklamáni. Volva odjakživa působí solidně, sebejistě a velmi kvalitně, jenomže až donedávna jste po chvíli cítili, že jsou plná kompromisů. Na palubě XC60 je jich ale nejméně. A jakmile vyrazíte, akustické odhlučnění rozpráší i všechny zbylé.

A jsme zase u toho. Po krátké odbočce do příjemného interiéru vyvstává otázka: „No ale co ten čtyřválec?“. Popravdě - onen modrý štítek na zádi mění vážně hodně, a i když se bavíme o v současnosti nejslabším Volvu XC60, díky optimalizaci Polestar jezdí fantasticky. Motor výrazně utichl a na nějakou nekultivovanost dočista zapomeňte. Technici v rámci optimalizace změnili hlavně výkonový průběh otáček a také způsob, jakým motor použivá svůj točivý moment. Namísto standardních hodnot (190 koní a 400 Nm) má optimalizovaný motor rovných 200 koní a 440 Nm a právě oněch 40 Nm navíc znamená zásadní posun vpřed.

Záchrana převodovky

Pomalejší 8stupňová převodovka Aisin najednou nemá tolik práce a Volvo jede měkce, hezky plynule a tiše. Vyloženě čtyřválcový ryk se ozve až při plném sešlápnutí plynu, kdy se také naplno projeví výkonnový potenciál motoru. Nejzajímavější je ale plynulá a přitom svižná jízda. Motor utichne, převodovka začíná řadit velmi brzy a okamžitě po přeřazení se dostavuje ještě razantnější příval točivého momentu. Posádka i řidič tak mají pocit, že výkon motoru v podstatě neustále graduje, a když se v opojení točivým momentem na chviličku zapomenete, ocítáte se rázem v hrubě nelegálních rychlostech.

A spotřeba? Automat, vysoká stavba karoserie a hmotnost 1836 kilogramů si žádají své. Dlouhodobě ale přesto nebudete jezdit za více než 8 litrů na 100 kilometrů. A to na 200 koní, navíc značně podpořených tučnou porcí točivého momentu, vážně jde.

Volvo vás ale nechce hýčkat jen dobře odladěným motorem a skvělou kabinou. Už v základní výbavě je k dispozici armáda jízdních asistentů a v nabídce je také pokročilejší asistent pro jízdu v pruzích a pro pohyb v kolonách. Volvo samozřejmě ještě není plně autonomní, kvůli legislativě ani nesmí být, na dálnici za dobré viditelnosti mu ale můžete celkem věřit - a to se o dřívějších verzích asistentů říci nedalo.

Řidičské SUV? Reálný oxymorón

Naštěstí ale stále ještě žijeme v době, kdy můžeme řídit sami, a tak jistě oceníte, že i přes vrozenou necitlivost má nová XC60 relativně přesné a na SUV překvapivě strmé řízení, které si skvěle rozumí s poddajným, ale poslušným podvozkem. Brzdy rozhodně nejsou slabé, jen pozor na mírné předklánění karoserie, které je vzhledem k vyšší stavbě neodmyslitelné. Schopnosti v zatáčkách jsou ale dechberoucí. Na limitu se dostavuje příkladná a dobře čitelná nedočivost, ale abyste se sem dostali, musíte opravdu bláznit. Vyšší podvozek úžasně filtruje i horší cesty a směrová stabilita je příkladná.

Můžete tak velmi plynule a bez náznaků nervozity cestovat i po okreskách třetí třídy, přičemž rychlostní průměr lze bez obtíží dostat nad 100 km/h. Samozřejmě, bavíme se o něčem, co do provozu úplně nepatří, ale tohle Volvo na to zkrátka má a je dobré, že s jeho jistotou můžete za všech okolností počítat. Přenosy hmotnosti mezi jednotlivými oblouky rozhodně neprozradí, že sedíte v SUV, a něco podobného se dá říci i o výjezdech. Volvo citlivě, avšak aktivně zapojuje zadní kola a velmi přívětivě vás i pod plynem stáčí do oblouku. Na tohle se vážně hezky zvyká a musím uznat, že právě v tomto ohledu ujíždí XC60 zmiňovanému Audi nejvýrazněji.

Když k vyzkoušení dostanete špatné auto, jde o poměrně nehezkou a v konečném důsledku i nevděčnou práci. Volvo XC60 jsem si ale opravdu užil. Jak za volantem, tak za klávesnicí. V Ingolstadtu z jeho příchodu opravdu nemohou mít radost, ale pro konečného uživatele jen dobře. Pokud tedy sháníte nové SUV, na jeho pořízení máte jeden a půl milionu (základní cena modelu XC60 D4 s 8stupňovou převodovkou v prozatím jediné výbavě Momentum činí 1 315 900 Kč) a nehodláte dělat kompromisy, zjevil se v zorném poli nový hráč. Nepodceňujte ho, v mnohém je opravdu nejlepší.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama