Testy
Medvěd. Škoda Kodiaq 1.4 TSI
Tohle není jen nafouknutá Octavia nebo Superb na chůdách. Česká automobilka stvořila auto, které v některých ohledech předčí i prémiovější Tiguan.
18.6.2017, Martin Müller
Škoda Kodiaq ve výbavě Style umí zaujmout.

Zájem Čechů o první velké SUV Škoda dosahuje enormní výše. Když si teď objednáte nový Kodiaq, do Vánoc ho nečekejte. A aby dorazil v lednu, musíte mít sakra štěstí. Několikrát mne u testovacího auta lidé zastavili se slovy: „My jsme si ho objednali, ale s tou kůží uvnitř ho nikde neměli. Můžeme se podívat, jak to vypadá?“ Situace se nezlepší ani v dohledné době, výrobní závod v Kvasinách jede na 100 % a automobilka si může mnout ruce. Vyprodala totiž celou produkci na téměř rok dopředu.

Největší z rodu

Kodiaq vznikl na platformě MQB, která se vedle bratrského Tiguanu stala základem drtivé části menších a středních koncernových modelů. Od Audi TT, přes Seat Leon a Volkswagen Golf, až po Superb nebo Octavii. Myslel jsem, že po příchodu Audi TT RS s výkonem 400 koní mě u platfotmy MQB už nic nepřekvapí. Jenže i Kodiaq posouvá laťku dál. Ukazuje totiž, jak geniální a zároveň jednoduchou věc v koncernu před lety vymysleli. Auta stojící na zmiňované platformě jsou při jízdě svým charakterem a podobnou mírou tuhosti velmi dobře rozpoznatelná a Kodiaq v sobě dané geny rozhodně nijak nepotlačuje. Zároveň se mu ale specifické chování „MQBček“ podařilo zajímavým způsobem pozměnit. Při jízdě s ním máte pocit, jako byste jeli ve skutečně mohutném a skoro až luxusním autě. To ani Tiguan neumí.

Kodiaq při jízdě rozhodně nepůsobí jako Octavia a dokonce i Superb v jistých směrech zaostává. Třeba v odhlučnění nebo schopnostech adaptivních tlumičů. Novinka je méně uhoupaná a pohodlnější. Přestože původ podvozku za volantem Kodiaqu jasně poznáte, působí vychovanějším dojmem. V zatáčkách si pak trochu hraje na grizzlyho, který se musí potýkat s přenosy hmotnosti. Realita 1660 kilogramů je ale taková, že hra na těžkopádnost končí v momentě, kdy vážně potřebujete zatočit. Přesto vůz nejvíce miluje široké silnice, na kterých si připadáte tak nějak víc na úrovni. Jiné vozy na stejném základu podobnou jízdu nenabídnou.

Umí dělat parádu

A navíc je to celkem fešák. V aktuálně nejvyšší výbavě Style s bílou perletí a takřka maximální výbavou, v níž nechybí LED osvětlovací technika (Kodiaq je první Škoda s LED světlomety), adaptivní tempomat či chromové dekorační prvky, se Kodiaq líbil všem. Možná jen spodní část předního nárazníku působí vlivem vysoko posazených mlhovek trochu prázdně. A také s koly bude asi trochu problém. I 18palcové ráfky s pneumatikami o rozměru 235/55, pro zkoušený Style ve standardu, působí vlivem výšky vozu nedostatnečným dojmem. Hodí se na lesní cestu, jenomže Kodiaq v téhle specifikaci se bude dělat parádu spíš ve městě.

Není to ale jen jízdní pocit, ve kterém Volkswagen nechal Kodiaq překvapivě odskočit. České SUV působí lépe také v interiéru. Palubní deska sice není z nejkrásnějších, její funkčnost a přehlednost ale návrháři dotáhli do maxima. Vlivem vykrojení nad středovým panelem, které má navozovat výraznější prostoupení vozovky do interiéru, působí palubní deska trochu odtažitě. Kodiaq ovšem podobně jako modernizovaná Octavia dostal skleněný infotainment s osmipalcovým displejem navigačního systému Columbus, s nímž funguje bezkonkurenčně. Protože jsou ale veškeré funkce dotykové, není možné uchovat si sklo v čistotě a neupatlané. Jako další negativum vidím leskle černé plasty okolo středového tunelu náchylné k poškrábání. Sedadla s perforovanou kůží sice po vzoru Superbu mají odvětrávání, polstrování sedadel je však celkem tvrdé. Sedadla s alcantarou jsou o poznání měkčí a představují lepší volbu.

V sedmimístné konfiguraci počítejte s 270 litry zavazadlového prostoru, po sklopení třetí řady je k dispozici 560 litrů. Pokud omezíte přední cestující a posunete druhou řadu sedadel vpřed, dostane se vám 765 litrů prostoru (obecně udávaných 720 litrů platí pro pětimístnou konfiguraci). I vzadu zde je dobré boční vedení doplněné opěradly, která poskytnou dostatečnou oporu dospělým cestujícím. Na nedostatek prostoru si určitě stěžovat nebudete.

Nic pro těžkou nohu

Kodiaq se základním zážehovým motorem, pohonem všech kol a šestistupňovou manuální převodovkou trpí oproti naftovým derivátům takřka mizivou nedotáčivostí a jezdí opravdu dobře. Od motoru 1.4 TSI s výkonem 110 kW ale nelze chtít víc než to, aby vás pohodlně a relativně tiše dovezl na místo určení. Jenomže právě v tom tkví filiozofie testovaného modelu. Jde o ideální povoz na výlety, který je ve stavu nouze schopen uhánět až reálných 200 km/h. Sám vás o to ale nepožádá a spotřeba je ideální právě v momentech, kdy jste dost jemní na plynu a motor pracuje ve dvouválcovém režimu.

Případného řidiče závodníka je Kodiaq 1.4 TSI schopen přibrzdit 15litrovou spotřebou. Chuť po dynamickém svezení tak naprosto zabije veškerou úspornost a prokáže, že pravou podstatu tohoto auta vlastně nechápete. Uvolněnou jízdou ale není problém jezdit za 6, nebo za 5,5 litru na 100 kilometrů. A zmiňované vypínání válců? Je srandovně slyšet, když si při jízdě ulicí stáhnete okno. Jinak je ale motor v SUV dobře odhlučněn a nelze cokoliv poznat. A dokonce i pokud se mu budete chtít vyhnout, dá se vymyslet cesta, jak toho dosáhnout. Stačí si v nastavení jízdních režimů navolit Individual a motor nechat ve sportovním režimu, při kterém válce nevypíná. Rozdíl ve spotřebě pak nepoznáte, jen to chce jemněji našlapovat na zkrácenou dráhu plynu.

Nejpohodlnější Škoda

25 000 Kč - za tyto peníze si můžete pořídit notebook, drahý mobil nebo menší dovolenou. Přesně tolik si účtuje také Škoda za aktivní tlumiče s proměnnou regulací tuhosti DCC. Proč byste měli dát přednost právě jim? Protože Kodiaq s lepším podvozkem také lépe jezdí. I na nerovné silnici je tichý a plavný a tlumiče vedle nastavení tuhosti disponují také technologií, která umožňuje zamezit přílišnému naklánění karoserie. Vůz podepře přesně v ten moment, kdy je to nejvíce potřeba. Auto je přes vyšší stavbu karoserie skvěle čitelné, řízení nepůsobí odtažitě a líbila se mi také odezva v brzdovém pedálu, který se nenoří zbytečně hluboko.

Zato spojka… Šestistupňová manuální převodovka rozhodně není přítěží a jsem rád, že jsem si ji v Kodiaqu mohl vyzkoušet. Nastavení spojky je ale mírně řečeno obtěžující. Je dost ostrá, zabírá v podstatě nadvakrát a kvůli vysoko umístěným pedálům se s ní vážně nespolupracuje snadno. Měli jsme ale dost syrové auto a jakmile se lamela trochu oběhá, bude snad vše v pořádku.

S motorem 1.4 TSI se každopádně tento vůz hodí klidnějším jezdcům, kteří ocení jemnost a grácii, s jakou se pohybuje po silnici. Kodiaq je nepochybně opředen aurou výjimečnosti, kterou do něj český národ vlivem nadměrných očekávání vkládá. Škoda ale skutečně stvořila velmi dobré auto.